(editovaný přepis rozhovoru pro SZ)
Podle WHO tu máme covidovou pandemii. Musíme se na covid dívat jinak než na jiné infekční nemoci?
Z pohledu definice WHO bezesporu máme pandemii. Z pohledu medicíny máme nemoc, u které víme, jak předcházet vážným průběhům, tedy očkováním, máme léky, které mají účinnost vyšší než devadesát procent, tedy Paxlovid a další antivirotika, a víme, jak velmi jednoduchým způsobem nemoc diagnostikovat, ať už antigenním nebo PCR testem. Chřipka je také celosvětová nemoc, také probíhá ve vlnách, ale nemáme pandemii chřipky, byť se objevuje ve všech zemí. Takže ano, teď máme extrémně závažnou infekční nemoc, o které lze říct, že velmi pravděpodobně nezmizí za rok, za dva, za tři. Covid bude výrazným způsobem ovlivňovat naše životy a fungování, pokud s ním nezačneme racionálně pracovat. A co je racionálně pracovat? Udělat všechno pro to, aby lidé zbytečně neumírali. Tedy včas naočkovat ty, kdo mají to vyšší riziko úmrtí, a mít k dispozici dostatečně efektní léky které se k pacientům dostanou včas.
To je strategie ministerstva zdravotnictví pro nadcházející podzim a zimu?
To je strategie medicíny, kterou ministerstvo zdravotnictví akceptuje. Akceptuje doporučení národního institutu pro zvládání pandemie a akceptuje doporučení odborníků.
Počítáte s tím, že kdyby sem dorazil třeba virus v nové variantě, která bude nakažlivější a do nemocnic se dostane více lidí než v létě a bude umírat více lidí, že by se mohly zavést třeba roušky ve veřejném prostoru nebo plošné testování?
Pokud se podaří naočkovat rizikovou populaci, bavíme se zhruba třech milionech obyvatel, pokud dostaneme poslední typy vakcín a budeme mít k dispozici, to je prakticky jistota, a pokud budeme mít dostatek antivirotik, já mám před čtrnácti dny podepsanou smlouvu na Paxlovid, tak toto riziko je téměř nulové.
Dneska různé země přistupují různě k testování a k povinnosti nosit roušky. Přesto ty výsledky jsou v podstatě stejné a my se v posledních měsících spíš pohybujeme v nižších číslech, jak v počtu hospitalizovaných, tak počtu mrtvých na obyvatele. Jsou země, které preventivně provádí testování, třeba Rakousko a Kypr, jsou země, které mají různé přístupy k povinným rouškám, třeba Německo. Výsledky jsou ale velmi podobné, a dokonce v zemích kde je řekněme liberálnější přístup k těmto preventivním opatřením, jsou výsledky mnohdy lepší.
Jako ty hlavní zbraně zmiňujete očkování a léky. Nezačalo ministerstvo s kampaní na posilující dávku pozdě? Věříte, že se podaří do podzimu naočkovat tolik lidí, kolik jste řekl že je důležité? Aby to byly právě ty skupiny, které jsou rizikové a které jsou ohroženy?
Ministerstvo s kampaní bezesporu pozdě nezačalo, a to má dva důvody. Ten první důvod je, že teprve prvního září bude EMA diskutovat o schválení modifikovaných vakcín, které máme domluvené a objednané a které dostaneme na podzim. Proto je potřeba spustit tu kampaň trochu později, když tady budeme mít velmi pravděpodobně od druhé poloviny září modifikované vakcíny.
Druhý důvod, který nás vedl posunutí kampaně je právě ta letní vlna, kterou neočekával téměř nikdo, protože všichni se domnívali, že o prázdninách prakticky nebudou hospitalizovaní pacient. Zřejmě tedy dochází k tomu, že teď se celá podzimní vlna posune a začne vrcholit zhruba o měsíc později. Já bych chtěl, aby se skupina rizikových obyvatel proočkovala během šesti týdnů až dvou měsíců. Z toho důvodu jsme to celé posunuli.
Teď pojďme k lékům, protože vy jste před chvílí poznamenal, že se podařilo konečně vyjednat, aby do Česka dorazil Paxlovid. Chci se zeptat, jestli víte o problémech s těmi stávajícími antivirotiky. Lidé v Česku se k nim minimálně z těch odlehlejších koutů nedokážou lehce dostat, protože nejsou třeba v těch nejpřilehlejších lékárnách, nemocní lidé musejí cestovat až padesát kilometrů, aby ten lék dostali.
Problém je v tom, že jak jsou postaveny smlouvy na tyto antivirotika, ty léky nemohou být v každé lékárně. My jsme se snažili navrhnout novelu zákona, ta je bohužel stále v poslanecké sněmovně, a ještě nebyla schválena. Proto hledáme nějakou cestu, která je trochu na hraně zákona, abychom tyto léky mohli dostat do běžných lékáren. Komunikujeme s farmaceuty, komunikujeme s pediatry, a hledáme cestu, jak lék dostat co nejblíž pacientovi. Ale zatím to legislativa neumožňuje, jako to neumožňovala předtím.