Leteckou záchrannou službu (LZS) do roku 2028 v Plzeňském kraji bude dál zajišťovat armáda. Pokud bude jiné využití letiště v Líních, které chce stát nabídnout na stavbu továrny na baterie do elektroaut, tak na jiném místě, které vybere ministerstvo průmyslu a obchodu. Situaci po roce 2028 bude řešit nová smlouva, která počítá i se základnou v Karlovarském kraji. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Regionální politici se obávají toho, že se armádní vrtulníky přesunou na Karlovarsko, ministrovi napsali otevřený dopis. Podle médií má na Plzeňsku zůstat helikoptéra jen přes den, noc pokryje stroj ze sousedního kraje.
Současná smlouva podle Válka platí ještě pět let. "Do té doby musíme mít nachystaný nový kontrakt se všemi leteckými službami a nachystat novou strategii," uvedl. Podle něj už bude počítat i se základnou v sousedním kraji. "Problém je v tom, že dolet vrtulníku je nějaký a je tam úzký pás kolem hranic s Německem, kam se ten vrtulník nedostane. Pokud tam se něco stane, musí ho odvézt sanitka (na místo), kde přistane vrtulník," řekl.
Ministerstvo je podle něj ve shodě s odborníky a krajem, že stanice v Karlovarském kraji vznikne. "Pokud mi někdo navrhne řešení, že zůstane situace v Plzeňském kraji zachována, pouze se přesune ta letecká služba na nějaké jiné letiště (...) a současně s tím se vybuduje letecká záchranná služba v Karlovarském kraji, ještě třeba v příštím roce - což by se mi velmi líbilo, jsem naprosto pro - budu jenom rád, když budu mít dolet na obou územích těchto krajů a ještě se mi to bude překrývat," dodal.
O přesunu záchranářů do Karlovarského kraje se začalo hovořit po návštěvě ministra v Karlových Varech začátkem srpna. Po jednání s vedením kraje uvedl, že by tam LZS mohla začít fungovat už příští rok. Podle serveru Novinky.cz karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN) potvrdil, že od června bude armáda provozovat stanoviště na letišti v Karlových Varech.
Dosud LZS funguje na záložním vojenském letišti Líně u Plzně, kde zvažuje automobilka Volkswagen (VW) vybudování takzvané gigafaktory za 120 miliard korun, stát tuto investici podporuje. Nové sídlo záchranné služby pak má vybrat ministerstvo průmyslu a obchodu.
"Zachování umístění Letecké záchranné služby v Plzeňském kraji je součástí usnesení vlády z července tohoto roku. My tedy nyní pracujeme právě na tomto řešení a na hledání vhodné lokality v rámci kraje," sdělil ČTK minulý týden mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka.
Současná smlouva na provoz LZS platí do konce roku 2028, náklady na osm let provozu jsou 2,8 miliardy korun. V šesti krajích zajišťuje vrtulníky pro záchranáře společnost DSA a ve dvou Air Transport Europe (ATE). DSA létá v Hradci Králové, Liberci, Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně, ATE v Olomouci a Ostravě. Armádní vrtulník obsluhuje Plzeň, policejní pak Prahu a střední Čechy. Roční provoz jednoho stanoviště stojí přibližně 43 milionů korun, provozovaná armádou a policií jsou dražší.
Před uzavřením současné smlouvy vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) zvažovala, že by LZS provozoval státní podnik. Podle analýz by to ale nejspíš bylo nejen dražší kvůli nutnosti jednorázové investice do flotily vrtulníků, ale problém by byl také sehnat piloty, kteří se cvičí několik let.
Podle dřívějších údajů ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,055.000 obyvatel, v Rakousku se složitějším terénem 343.000 obyvatel a v Polsku 2,226.000 lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi, častější byly v době epidemie covidu-19 kvůli nerovnoměrnému zaplnění kapacit.